Klimatická změna. Co to je? Jedná se o pozvolnou změnu klimatu Země – a zahrnuje především oteplování naší planety a časté prudké výkyvy počasí. Během posledních let díky rapidně zvyšující se hladině emisí zrychlil i tento jev. Z pozvolného přechodu jsme tudíž vytvořili časovanou bombu, kterou už teď můžeme pocítit na vlastní kůži. Asi nejvíc námi pociťovaný jev klimatických změn jsou sucha. Dlouhodobá sucha mají za příčinu narušení vodního eko-systému a jeho vysychání, což se týká i vysychání zásob pitných vod. V Česku dnes najdeme oblasti, kam se voda musí dovážet. A tato zarážející situace hrozí i nám. Zákaz plýtváním povrchové vody je v tomto případě jako být s hladovým lvem v jedné kleci a hodit mu ohlodanou kost. Katastrofu tak maximálně oddálíme, nikoliv vyřešíme.

Jak probíhá organizace Majálesu pohledem jedné z pořadatelek? Uprostřed majálesového třeštění jsem si povídal s Andreou Faltýnkovou, studentkou septimy poličského gymnázia a zároveň členkou majálesové rady.

V neděli 28. dubna odpoledne naplnila kostel sv. Michala v Poličce krásná duchovní hudba. Naposledy pod vedením sbormistryně Květy Šafářové vystoupil Chrámový sbor sv. Jakuba v Poličce. Na varhany hrála Jarmila Mrazíková Češková, sóla zpívaly Helena Hozová Tamelová a Marie Klimešová. Koncert organizovaný Římskokatolickou farností měl milou atmosféru, pestrý program a vysokou hudební úroveň. Paní Květu Šafářovou, jubilující sbormistryni vyzpovídala Ellen Erbesová.

k článku Profesor Jaroslav Mihule se stane čestným občanem

Úvodem několik snad nudných, leč pravděpodobně nutných slov. „Předchůdcem“ čestného občanství byl institut čestného měšťanství (Ehrenbürgerrecht) udělovaný v Rakousku zhruba od poloviny 19. století městy za „zvláštní zásluhy o veřejnost, zvláště pak o obec samu“. Ocenění bylo chápáno jako skutečné občanství města se všemi právy a výhodami, nebylo však již zatíženo povinnostmi (dotyčný kupř. neplatil obvyklou taxu za udělení měšťanského práva ani další „městské“ poplatky).

aneb noviny přinesly zprávu o tom, že u nás ubývá ptactva

Vozka je trochu smutná povídka N. V. Gogola o osamění, z kterého se dá vypovídat. Vozka je na kozlíku sám, jeho chápavým posluchačem je jeho koník. Musím se mému krásnému valachu Kortinovi také svěřit: Kortine, představ si, každý rok na podzim zavěsíme na větev šeříku pěkně zrobenou budku – krmítko. Budku, kam se vejdou sýkorky, ale i vrabci, ne však straka či hrdlička. Ještě tak kos, ale ten trpělivě čeká pod budkou, až mu netrpělivé sýkorky shodí nějaké to lněné semeno na zem. To kupujeme do zásoby v květinářství. Vedle budky se semenem ještě pro zvýšení chutě upevňujeme na větev šrůček loje. Tak tomu je vždy s blížícím se podzimem.

Petr Erbes ml. (*1991, Polička) vystudoval obor Multimediální technologie na ČVUT a v současnosti dokončuje studium dramaturgie na KALD DAMU. Zabývá se mimo jiné aktivní rolí diváků a strukturami hry. Je spoluautorem inscenací v divadlech: DISK, Komedie, Národní divadlo Brno, Dejvické divadlo, Jatka78 a dalších. Je autorem dramatických textů. Mezi jeho projekty přesahující běžný rámec divadla patří karetní hra Legionářek, interaktivní stůl Nad Zborovskou plání nebo projekt Montovna uvedený v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu. Je aktivním členem skupiny 8lidí a zakladatelem herního studia PalackyGames.