V Poličce chybí zábava pro mladé

Co pro tebe znamená Majáles?

Majáles je pro mě důkaz toho, že i my studenti jsme schopní vytvořit si něco sami pro sebe. Z ohledu zábavy pro nás Polička není úplně to nejatraktivnější město. Jasně, kultura tu je, ale tady máme možnost udělat si podle sebe co nejlepší akci. Samozřejmě se vše snažíme připravit tak, aby se to líbilo i ostatním.

Jak ses přesně dostala k organizaci Majálesu?

V majálesové radě jsem od sedmé třídy s tím, že se vždycky po odchodu předchozích organizátorů musí nabrat noví lidi. Většinou se hledá někdo komunikativní, kdo vypadá schopně, takže to padlo na mě (smích).

Takže jsi postoupila v majálesové hierarchii.

Pro mě ty první roky byly těžké v tom smyslu, že se člověk musí naučit spoustu věcí. Musí vědět, co zařídit, jak to zařídit a během organizování se samozřejmě vytvoří spousta problémů. Například letos jsme 14 dní před majálesem museli domlouvat Kavárnu na kolečkách až z Hradce Králové, protože původní kavárna odřekla.

A co jsi konkrétně na majálesu zařizovala?

Zařizovala jsem taneční skupinu Hybrids Crew, kapelu WxP, vzpomínanou Kavárnu na kolečkách a starala se o propagaci na facebooku.

Dával vám někdo tipy na vystupující, nebo šlo čistě o váš nápad v rámci rady?

Byl to náš nápad. Chtěli jsme letos majáles trochu pozvednout s tím, že jsme pozvali například Hybrids Crew z Ostravy, kteří vyhráli jednu z talentových soutěží. Vše se musí dělat hodně ekonomicky, protože peněz není moc, pořád je to studentská akce. Půlka rozpočtu navíc padne jenom na stavbu pódia.

Jak dlouho trvá celý proces organizace?

Vždycky od začátku roku. V lednu se scházíme poprvé. To jsou první nástřely a postupně se ty rady zintenzivňují. Vše děláme zadarmo ve svém volném čase, někdy i místo školy. Navíc někteří učitelé se nestaví úplně pozitivně k tomu, že kvůli organizaci majálesu zameškáváme jejich hodiny.

A spolupracujete i s jinými středními školami?

Tak tohle je složité. Pořád je to oficiálně akce, na které se podílí všechny školy. Například SOŠ a SOU se většinou podílí tak, že nám dají dorty pro soutěžící, ale studenti už se na tom podílet nechtějí. Je to škoda, protože se na ně může pozapomenout a tady by se mohli zvýraznit.

A co zařizování všech povolení a výjimek?

To všechno musíme řešit my. Například letos se na majálesu prodával alkohol a my museli zařídit, aby se do nové vyhlášky zakazující konzumaci alkoholu ve městě vložila výjimka pro náš majáles. Dřív tam ty stánky s alkoholem nebyly, ale letos jsme chtěli, aby si lidé aspoň mohli dát ke kapele pivo. Musí se také zařídit přísun elektřiny, najmout zvukaři, domluvit lidi, kteří přijedou postavit stany, odvézt nářadí vystupujícím parkouristům.

Vnímáš majáles jinak oproti minulým létům?

Co jsem v majálesové radě, tak už se nepořádají večerní zábavy. To mi přijde jako hrozná škoda, ale je to hlavně kvůli tomu, že by tam mohli pít mladiství a škola by z toho měla problém. Plus ještě riziko počasí, takže jsme se rozhodli program dělat od odpoledne po brzký večer na náměstí a v CBM. Den před majálesem jsme zároveň domluvili divadelní představení William a PubQuiz v Divadelním klubu, protože nám přijde, že ten lidi sdružuje, takže to byl takový náš sen.

A povedlo se?

Myslím si, že moc. Dostaly se nám pozitivní a zčásti i negativní ohlasy, ale to bylo většinou jenom kvůli spornosti otázek, takže někdo, kdo byl soutěživější, to mohl vnímat i negativně, ale byla to spíš taková sranda soutěž. A ve Williamovi hráli hlavně gympláci nebo lidi, co studují nebo studovali tady v Poličce, takže i v tom navazujeme na studentský základ Majálesu.

A co bys v příštích ročnících udělala jinak?

Kdo mě bude následovat nevím, ale hrozně bych majálesu přála, aby se z něho stala prestižnější akce a aby se více přiblížil lidem z okolí. Nějakým způsobem obohatit program, sehnat i víc sponzorů, aby se to dalo zvětšit.

Na druhou stranu zhlížet se v Majálesech v Praze nebo Brně…

Ale zase proč ne, protože tady těch festivalů moc není a myslím si, že by se z toho, samozřejmě ne úplně jednoduše, dala udělat slušná festivalová akce. A peníze by se daly vydělat někde jinde. Třeba na vstupenkách – pokud by vstupenka stála 50 korun, tak se to v pohodě vrátí.

Nehledě na výraznější program.

Velký potenciál by měly známé kapely nebo zpěváci, prostě někdo, kdo by byl tahákem pro lidi. Hybrids Crew nám vyšli vstříc tím, že nám slevili skoro na půlku, protože řekli, že mají rádi studentské akce a že je tohle prostě baví.

Dan Vondra