Čestní měšťané a občané Poličky

Udělení či neudělení bylo zcela na vůli té které obce. V určitých obdobích se však do udělování měšťanství/občanství promítaly i události bez přímého vztahu k obci, avšak s dobovým politickým či ideovým kontextem. Tak se přihodilo, že v některých městech mají dnes čestné občanství osoby, jejichž jména upadla do zapomnění, takže mnohdy již ani není možno zjistit důvod udělení, případně i osoby, jejichž jména naopak zapomenout nelze (viz kupř. Adolf Hitler, který je dodnes čestným občanem Lanškrouna i jiných měst České republiky). Přesto, že tato skutečnost někoho vcelku oprávněně pobuřuje, jiný ji zase stejně oprávněně považuje za „obraz tehdejší doby“.

V Poličce bylo čestné měšťanství, pokud se mi podařilo zjistit, uděleno celkem jedenácti lidem: Jako první je získal dne 15. ledna 1887 profesor lékařské fakulty v Praze Bohumil Eiselt; 16. července 1901 poslanec zemského sněmu a říšské rady JUDr. Boleslav Plaček za „činnost v zájmu českého národa“ a s ním současně c. k. ministr pro české záležitosti Antonín Rezek za „činnost politickou a přičinění se o zájmy města“; 14. května 1905 nejvyšší zemský maršálek Království českého a poslanec zemského sněmu Jiří Kristián kníže Lobkovic za „zásluhy o českou samosprávu a český národ vůbec“; 28. července 1906 poličský sklenář a obchodník Karel Baiza a 15. června 1918 Alois Jirásek a současně čtyři poslanci říšského sněmu Gustav Habrmann, Václav Klofáč, Karel Kramář a František Staněk. Se zánikem Rakouska-Uherska a vznikem Československa začal být v intencích „republikánské“ filozofie používán termín čestné občanství.

Polička je udělila celkem sedmi osobám, resp. osobnostem:

Jako první je 6. března 1935 získal prezident Tomáš Garrigue Masaryk; jako další 28. května 1938 prezident Edvard Beneš a současně s ním i předseda vlády Milan Hodža – oběma bylo na potupu odebráno 27. října 1939 (E. Benešovi však bylo, na rozdíl od M. Hodži, který v roce 1944 zemřel, opět uděleno 16. srpna 1945); 4. října 1944 předseda Správní komise v Poličce František Smejkal za „vynikající zásluhy o zdejší město“, jemuž však bylo 16. srpna 1945 odňato; 13. září 1945 hudební skladatel Bohuslav Martinů; 21. září 1948 Klement Gottwald – zde se mi nepodařilo zjistit, bylo-li čestné občanství odebráno, a 16. října 1975 Charlotta Martinů.