V životě existují věci, o kterých víme, že prostě nastanou. Stejně tak mohou být v místech, kde žijeme stavby, které se prostě musí někdy postavit. Jednou z nich je rozhledna na kopci zvaném Šibeniční vrch, kousek za naším městem. Váš případný údiv nad troufalostí předchozích vět přebíjím údivem, jak to, že tam už dávno nějaká nestojí.
Na konci června se konala beseda na téma budoucnost Liboháje. Dovolil bych si k tomu napsat pár řádků jako člověk, jenž tam téměř denně chodí a kterého toto téma dlouhodobě zajímá.
Koncem června jsem se náhodou dozvěděl o projektu, který se měl začít realizovat již letos v létě. Na Šibeniční vrch se má navážet mnohametrová vrstva výkopové zeminy – tj. kamení a např. jíl, vykopaných z různých staveb v období 6–9 let. V období velkého časového presu jsme s dalšími lidmi ze spolku A21 Polička začali studovat dostupné materiály a kontaktovali lidi, kteří s projektem či Šibeničním vrchem nějak souvisí – např. projektant, úředníci z MěÚ, projekt posuzování vlivu na životní prostředí (EIA), zástupci lyžařů (týká se to i sjezdovky)… Poté jsme dospěli k názoru, že s projektem nesouhlasíme. Začali jsme informovat veřejnost a lidé velmi často reagovali nevěřícně, že to přeci nemůže být pravda. V době, kdy přemýšleli o vysvědčení, o dovolené, o přípravách dětí na tábor apod.
Vážení občané, milí čtenáři,
dovolte mi krátce a věcně reagovat na článek „Zachraňte Liboháj – Šibeniční vrch“. Již v roce 2017 se město Polička rozhodlo hledat další vhodné místo, na kterém by po naplnění kapacity stávajícího úložiště v lokalitě motokrosové tratě bylo možné pokračovat s ukládáním čisté výkopové zeminy, a to především ze staveb realizovaných městem Poličkou. Z několika vytipovaných lokalit v okolí města se ukázala z majetkoprávních a legislativních důvodů (především z hlediska ochrany přírody a krajiny) jako nejlépe průchozí možnost terénní úpravy výkopovou zeminou v návaznosti na starou demoliční navážku z 80. let 20. století na vrcholu sjezdovky.
Nedávno jsem zaznamenal petici za záchranu Liboháje. Krátce řečeno, jedná se o plán ukládat skrývkovou zeminu za sjezdovkou a následné osázení odolnými dřevinami. Jde podle mne o zcela zanedbatelný problém proti tomu, jakým výzvám čelíme nyní nejen v Česku, ale v celé Evropě. Hrozí nám nedostatek pitné vody, ve velkém vymírá hmyz, voda je kontaminovaná chemikáliemi a mikroplasty, atd. To, jak se nešetrně chováme k přírodě, jak plýtváme zdroji, nemůže trvat donekonečna a podle mého názoru je již pět minut po dvanácté, přesto bychom se měli pokusit o nápravu neutěšeného stavu přírody kolem nás.