Jak chránit pitnou vodu a živou krajinu

Samozřejmě by to nezvládl sám, jeho spolek vzdělává dobrovolníky, kteří prochází krajinu s mobilem, fotí erozní prvky, zjišťují stav odvodňovacích zařízení a nakonec z toho vyplyne sestava doporučení co udělat. Prakticky mu to vychází na to, aby se cca 10 % plochy zemědělské půdy začalo obhospodařovat jinak, než běžnými plodinami – nahradit je travinami, mokřinami, tůňkami, dřevinami. Překvapením je, že výsledky místních prohlídek často vůbec neodpovídají současným mapám, kde jsou zaznamenány erozní hrozby a z nichž se v mnohém jinak zřejmě vychází.

V Poličce na podzim o jeho projektu vedla přednášku Ing. Adéla Homolová, která je vyškolená lokální koordinátorka Živé vody a zpracovává okolí Květné. Přišli tenkrát i starousedlíci a sami říkali, že před melioracemi byla produkce na loukách rozličná. Někdy se více urodilo na místech, kde v mokrých letech bývá půda akorát, v suchých letech se využila produkce z mokřin, kde by se v mokrém roce sklizeň prováděla jen obtížně. Dnes, když je sucho, neurodí se nic a to je velký problém.

Od nové vyváženosti v krajině si pan Malík slibuje dokonce zvýšení anebo aspoň zachování současné zemědělské produkce. Současná, často mrtvá a suchá půda je těžce postižená větrnou i vodní erozí a dalšími vlivy a dost hrozí, že může přijít kolaps zemědělství celkově. Výkyvy a  závislost na počasí – jestli přijde déšť, nebo jestli spadne jen o  kousek vedle, ohrožuje úrodu v dnešním systému čím dál víc a mnoho zemědělců si to již uvědomuje. Příčin vysoušení krajiny je víc. Pan Malík vychází z toho, že je potřeba udělat to, co je možné v našich podmínkách a snaží se o to v co největší ploše. I kdyby nakonec k vysoušení či oteplování klima nedošlo, byla by tato opatření všestranně prospěšná. Ke změně by měla motivovat i změna systému dotací pro zemědělce.

A  jak je to s  tou záchranou pitné vody v Poličce a okolí? Cca v roce 2013 se u nás začal rozbíhat projekt na rozsáhlé hloubkové vrty směřující k těžbě břidlicového plynu, čímž akutně hrozilo silné zněčištění či ztráta spodních zdrojů pitné vody. Iniciativa Stop HF byla rozhodně nejvýraznější a přidávali jsme se k  nim i  my. Pomohla rozšířit informace, vyvinul se velký odpor a celý projekt byl zastaven. Pokud někdo, kdo tento článek čtete, máte chuť v projektu pomoct a zapojit se do mapování krajiny, obraťte se na Adélu Homolovou z Pomezí; vyšel jí i speciál ke stažení mezi zpravodaji na www.kvetna.cz, hledejte na internetu „Živá krajina“, www.spolecneprotisuchu.cz nebo můžete i  přispět finančně ve sbírce na rozvoj projektu.

René Habrman

JITŘENKA 02/2022