NEMÁME KDE BYDLET?

Moje připomínka nebo názor je názorem subjektu, který je ve zmíněném článku zmiňován a  je jednak vlastníkem a  jednak uživatelem některých zemědělských pozemků v okolí města Poličky. Úmyslně říkám zemědělských, protože tento nejdůležitější výrobní prostředek je historicky určen pro zemědělskou a potravinářskou výrobu, o jejímž významu pro nás všechny snad nikdo rozumně uvažující nepochybuje. Těžko budeme vyrábět zemědělské komodity a  potraviny a  udržovat krajinu v  trvale udržitelném stavu jinde, než na této půdě a těžko bychom mohli provozovat zemědělství na betonových plochách uprostřed intravilánu, který je určen zase pro jiné účely, např bytovou výstavbu. Proto nemůžu přijmout řešení, které je nám, jakožto zemědělskému subjektu, doporučováno, a to, abychom nejlépe ukončili svou činnost, abychom vypověděli nájemní nebo dnes pachtovní smlouvy s vlastníky, aby nám i  Město vypovědělo pachtovní smlouvu, prostě abychom zde nezavazeli, protože je potřeba na těchto zemědělských pozemcích postavit rodinné domy. Nelze přece žít bez střechy nad hlavou.

Trochu mi v tomto konstatování chybí soudnost, zodpovědnost a trpělivost. Vychází mi z toho, že za to, že mám teď potřebu si postavit rodinný domek, vlastně mohou vlastníci pozemků. Každá generace má svoji fi losofi i a potřebu žít si svůj život. Naše generace si hledala střechu nad hlavou asi jinak, vzhledem k tehdejším možnostem. Chápu, že dnešní generace má pohled na tento postup trochu jiný, ale přesto by neškodilo se někdy trochu zastavit a podívat se na věci ze širšího pohledu. Vztah k vlastnictví půdy se totiž za poslední řadu let výrazně změnil. Už to není jen něco, o čem ani nevím, kde to je a jak to vůbec vypadá, ale stává se to pro vlastníka něčím, co má pro něho úplně jiný význam, než zdroj fi nančních prostředků po případném prodeji. Je to dlouhodobá investice a  určitá osobní a  v  našem prostředí navíc podnikatelská jistota pro doby, kdy nebude třeba tak dobře, jako je nyní.

A v neposlední řadě je to znovu vybudovaný pevný vztah k půdě, která byla vždy v minulosti symbolem určité jistoty a prosperity pro všechny. Ne nadarmo se říkalo, že pozemky se neprodávají, a když, tak jen, když je nejhůř. Argument, že město nabízí za pozemky pro bytovou výstavbu málo a to nemotivuje vlastníky k prodeji, trochu kulhá za skutečností, že dnes chodí vlastníkům půdy každý druhý den do schránek nabídky na odkup jejich pozemků v úplně jiných cenových úrovních a stejně je vlastníci ve většině případů neprodávají. Vážím si jejich přístupu, že nejdříve přijdou k nám a informují nás o tom s tím, že když už by měli prodat, tak raději nám, coby uživatelům, protože tam to dává určitě větší smysl, než je prodat spekulantům, jejichž velkou výhodou je, že disponují velkými penězi. Ale výsledkem tohoto článku nemá být jen stěžování si a případná kritika stávajícího stavu nejen výstavby a to nejen rodinných bytů v Poličce. Myslím, že Město Polička, ať už je reprezentováno panem starostou či radou nebo zastupitelstvem, toho v této oblasti za poslední roky udělalo dost. Měl bych sice trochu „nadávat“, že naše společnost přišla o nemalou řadu zemědělských pozemků, protože jsme nikdy nebránili, navzdory uzavřeným pachtovním smlouvám s  dlouhou výpovědní dobou, tomu, aby se na nich začalo neprodleně stavět. Stejně tak tomu bude určitě v rozumné míře i nadále. Na druhou stranu si vážíme i toho, že nám Město pronajalo svoje pozemky a umožnilo nám na nich hospodařit a tento výpadek trochu zmírnit. Vždy to byla možná trochu tvrdá, ale myslím, že i velmi korektní jednání.

Ale pojďme se společně zamyslet, jestli neexistují i jiné formy řešení pozemků a prostor pro nejen bytovou výstavbu a nejen stavění na „louce zelené“, jak je tomu doposud. Jako příklad bych uvedl větší využití tzv. brownfi eldů, tj. využití již opuštěných výrobních prostor, které už svým původním účelům neslouží a již nikdy ani sloužit nebudou. Jen naše společnost má těchto areálů víc, které jsme museli opustit, především vzhledem k tomu, že provozování zemědělské výroby v příměstské oblasti bylo již nemožné. Chápu, že stavět cokoliv je snadnější na louce zelené, než tam, kde budou muset proběhnout nějaké demolice a úpravy. Na druhou stranu v těchto areálech je ve většině případů hotová infrastruktura, co se týká různých přípojek elektřiny, vody, plynu apod, což může být pro ekonomiku nové výstavby určitě zajímavé. Na investice v těchto oblastech se dají také sehnat poměrně zajímavé investiční pobídky ve formě ať už národních nebo evropských dotací. Využitím těchto brownfi eldů pak na straně jedné nemusíme doporučovat zemědělským podnikatelům, aby ukončili svoji podnikatelskou činnost a na straně druhé bychom alespoň trochu vyšli vstříc požadavkům na to, mít střechu nad hlavou. Tímto příspěvkem jsem nechtěl nikomu radit, jen se snažím najít i jiné formy řešení nedostatku bytů a domů v Poličce. A těch forem může být jistě daleko víc.

Ing. Jiří Navrátil Předseda představenstva AGRONEA, a. s. Polička.

JITŘENKA 09/2021