Hrad Svojanov a další památky chtějí nahradit kovidové ztráty od státu

Není překvapením, že také hrady, zámky, muzea a všechny další památky se v loňském roce kvůli koronavirové epidemii dostaly do fi nančního propadu. Nařízením vlády musely uzavřít brány pro veřejnost a to se podepsalo na jejich ekonomické situaci. Na kompenzace od státu však všechny nedosáhly. Hlavně ty, které nejsou v majetku státu. Proto vzniklo nové společenství nestátních památkových objektů. Jejich zástupci dali hlavy dohromady.

„Měli jsme pocit, že v současné době chybí určitá protiváha pro státní památkové objekty, které jsou sdružené v  rámci Národního památkového ústavu (NPÚ). NPÚ nezařazoval nestátní památkové objekty do svých propagačních činností. Proto jsme se rozhodli založit organizaci, která by naopak sdružovala nestátní památky, které jsou ve vlastnictví ať už soukromých osob, právnických osob, obcí, měst nebo třeba i  církví,“ říká ředitel hradu Svojanov Miloš Dempír, který je jedním ze zakladatelů asociace ANOPA.

Cílem asociace je společně vystupovat jménem těchto objektů a hájit jejich zájmy. „Například v dnešní době to je velmi důležité. Tyto památky jsou postižené dlouhodobým uzavřením z důvodu nařízení vlády. Doposud neměly šanci získat žádnou kompenzaci za škody, které jejich uzavřením vznikly a vznikají dál. Pro nestátní památky nastala velice těžká situace,“ uvádí Miloš Dempír. Zatímco státní objekty odčerpávaly poměrně velké částky z vládních programů na podporu kultury už v loňském roce, nestátní památky nedostaly ze státní kasy ani korunu. Z kulturního sektoru byly za ztráty na vstupném doposud kompenzované památky ve správě NPÚ a Pražský hrad. „V zájmu spravedlivého a rovného přístupu je potřeba kompenzovat i ostatní provozovatele památek, neboť vládními nařízeními byly uzavřené všechny památky bez ohledu na právní formu,“ zdůrazňuje Miloš Dempír. Jaký je tedy úkol asociace? „Jedním z prvních impulsů a prvních cílů je jednat s ministerstvem průmyslu a  obchodu, s  ministerstvem kultury a celkově s vládou o tom, že i  nestátní památky potřebují podporu. Tím, že nemají tržby, nemají šanci se živit. Organizace, které je spravují, nemají ani prostředky na jejich správu, údržbu, což se samozřejmě podepíše na stavu těchto objektů.

Vzhledem k tomu, že je to naše národní dědictví, je velmi důležité, aby se prostředky na podporu těchto objektů našly,“ konstatuje Miloš Dempír. Správci všech nestátních objektů se o ně starají, jak nejlépe umějí. Prezentují je, turisté je mohou navštěvovat a kochat se jimi stejně jako státními památkami. „Jak už název asociace napovídá, jedná se o  objekty otevřené veřejnosti, takže je vesměs živí cestovní ruch. Na rozdíl od těch státních, které jsou samy o sobě podporované ze státního rozpočtu, nestátní objekty jsou většinou odkázané na fi nanční prostředky, které si samy vydělají svou činností. Tedy už z tohoto principu samy o sobě svůj provoz a činnost mají mnohem náročnější. Mají mnohem těžší podmínky se uživit,“ podotýká Miloš Dempír. Není pochyb, že nestátní památky jsou znevýhodněné. Nová asociace má za prvořadý úkol vybojovat pro ně příznivější podmínky. „Je to spousta odvětví, ve kterých chce asociace pomoci. Ať už je to společná propagace, či kovidová podpora. Spousta objektů má zapůjčený mobiliář od NPÚ, za který musí platit nájem. To se týká i hradu Svojanov. V těchto ztížených podmínkách, kdy si nestátní památky musejí vydělat na samotný provoz a  údržbu, jsou to vlastně další prostředky, které musejí investovat, aby mohly nějakým způsobem vůbec fungovat. Dále jsou to i možné různé daňové úlevy,“ vysvětluje Miloš Dempír. Výpadek příjmů z důvodů vládních nařízení je podle Miloše Dempíra pro provozovatele nestátních památkových objektů kritický. Významná část objektů je otevřená celoročně. Období adventu a  vánočních svátků rovněž patří do hlavní turistické sezony.

Doposud se ekonomickému stavu nestátních památkových objektů nikdo nevěnoval. Stát bral v  potaz pouze ty státní. Ostatní měly smůlu. „Nechceme být jen ty ostatní. Navíc nestátních objektů je v České republice pomalu jednou tolik, co státních. Podle posledních údajů z  roku 2019 je státních památek ve správě NPÚ 114. Celkem 98 památek je ve správě krajů, měst a obcí, 15 je zřizovaných spolky, 4 obecně prospěšnými společnostmi, 38 církvemi a 53 podnikatelskými subjekty a fyzickými osobami,“ upřesňuje Miloš Dempír. V České republice máme celkem 12 památek UNESCO. Čtyři z  nich jsou nestátní památkové objekty, a to historické jádro Kutné Hory s  chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, brněnská Vila Tugendhat a  Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži. Celková návštěvnost všech památek, tedy státních i těch nestátních, činila v roce 2019 téměř 14,9 milionu osob. „Pro srovnání jen na ty nestátní se vypravilo 7 milionů výletníků,“ míní Miloš Dempír. Všechny památkové objekty mají nezastupitelné místo také ve společenském a  kulturním životě obcí a měst, protože pořádají také kulturní akce, výstavy, koncerty. Za zmíněný rok je navštívilo 4,5 milionu lidí. Pro zajímavost uvádíme, že návštěvnost muzeí a galerií vystoupala na 14,7 milionu a divadel 6,8 milionu návštěvníků.

Všichni zástupci nestátních památkových objektů zaznamenali při vyjednávání kompenzací za ztráty vzniklé koronavirem stejné zkušenosti. „Například v jednání s ministerstvy, kdy jsme žádali o  podporu za vzniklé ztráty, která nám v  loňském roce nebyla přiznaná. Když jsme vystupovali jednotlivě, každý za „svůj“ památkový objekt, buď jsme ani nedostali žádnou odpověď na naši žádost, nebo byly reakce negativní,“ říká Miloš Dempír. V  současné době ANOPA zaznamenává první náznaky, že snad i  nestátním památkám svítá na lepší časy. „Začala probíhat úspěšná jednání. Předpokládáme, že budou pozitivní pro všechny památky zapojené do asociace. Jedna velká organizace má přece jen větší sílu než spousta drobných objektů,“ konstatuje Miloš Dempír.

Asociace byla založená na zámku v Kroměříži 26. ledna 2021, kde má i své sídlo. Podle Miloše Dempíra je zámek v Kroměříži vysoce reprezentativní místo, které je ve vlastnictví církve. Arcibiskupství olomoucké poskytlo prostory, kde proběhl slavnostní akt založení, a nabídl i sídlo asociace. V asociaci jej reprezentuje Martin Krčma, výkonný ředitel kroměřížského zámku. K  zakládajícím členům asociace ANOPA patří Kateřina Šrámková, majitelka zámku v Loučni, Vratislav Zákoutský ze zámku Loučeň, Petr Lukas, zakladatel projektu Objevuj památky a  provozovatel Letohrádku Mitrovských v  Brně, Francesco Kinský dal Borgo, zastupující rodinu vlastníků zámku Karlova koruna a hradu Kost, starosta města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav Vlastimil Picek. Nesmíme samozřejmě zapomenout ani na Miloše Dempíra, ředitele hradu Svojanov a majitele zámku Poláky

( JITŘENKA 04/2021 )