Rozhovor s novou paní ředitelkou ZŠ Pomezí

Dobrý den, paní Dostálová, na úvod bych vás požádal, abyste se těm, kteří vás neznají, krátce představila.

Těch, kteří mě neznají, nebude zřejmě mnoho. Na pomezské škole působím totiž už více než třicet let, z toho poslední dekádu jako zástupkyně ředitele školy. V prvních třídách jsem tak za posledních pár let přivítala mnohá dítka svých bývalých žáků.

Jak vůbec vnímáte roli školy jako takové?

Myslím, že díky poslednímu školnímu pololetí, které proběhlo naprosto nestandardně, se ukázalo, že role školy je velmi důležitá, nejen pro vzdělávání, ale i pro setkávání dětí spolu navzájem, pro navazování zdravých vztahů, pro rozvoj osobnosti každého žáka, pro pochopení, že je třeba dodržovat určitý řád a pro… a pro… Takhle bych mohla pokračovat do nekonečna, každý by si určitě nějaký důvod toho, že škola je důležitý článek v životě člověka, našel.

Na co byste ráda navázala a jaké jsou vaše vize do budoucna?

Samozřejmě je potřeba stále hledět do budoucna, vždy je co zlepšovat. Naše škola je poměrně dobře vybavená IT technologiemi, má dostatek odborných učeben, letos najíždí na dálkový informační systém Edookit, který zjednoduší komunikaci s  žáky i  rodiči. Trápí nás však nedostatečné prostory pro školní družinu, ale to je díky dobré spolupráci se zřizovatelem na nadějné cestě. Stojí před námi i další výzvy – prohloubit partnerský vztah mezi školou a  rodiči, prohloubit spolupráci mezi 1. a 2. stupněm, zachovat počet žáků, zrevidovat školní vzdělávací program, zapojit školu do projektového vyučování, do mezinárodních projektů a mnohé další.

Je něco, co vám po vašem nástupu ve škole opravdu chybělo?

V této době mi chybí především klid na řešení všech „obyčejných“ záležitostí, které jsou s ředitelováním spojené. Od nich mě odvádí starosti vyplývající ze všech možných hygienických opatření, organizačních postupů, jež je nutné dodržet s ohledem na současnou „covidovou“ situaci. A  neustálá nejistota, kdy zase dojde k nějaké změně. Ale hlavně mi chybí a  bude chybět učení, ale jsem vděčná alespoň za těch pár vyučovacích hodin, které můžu trávit se svými žáky.

Jak zvládla škola distanční výuku na jaře a  jak jste připraveni na případné další vzdělávání žáků na dálku?

Na jaře jsme byli hozeni do vody a plavat jsme se naučili poměrně rychle. V  podstatě ze dne na den jsme úspěšně přešli na distanční výuku prostřednictvím platforem Classroom a MS Teams na druhém stupni, první stupeň pro předávání výukových materiálů používal e-maily. Teď se i první stupeň připravuje na práci s Classroom a  MS Teams. Komunikaci s  rodiči i žáky nám také ulehčí zavedení elektronické třídní knihy a žákovské knížky Edookit.

Řekněte mi, co je podle vás nejdůležitější, aby se ve škole líbilo dětem a jejich rodiče byli spokojeni?

Dobře fungující škola poskytuje svým žákům kvalitní vzdělávání, při kterém je kladen důraz na jedinečnost každého žáka. Naším cílem je zaručit pro každého žáka úspěch a  bezpečí. Děti by se domů měly vracet spokojené, s pocitem, že dosáhly pokroku, tím by měly být motivovány k další práci. Rodiče by měli vědět, že škola je vděčná za jakoukoli zpětnou vazbu z jejich strany, že jejich námitky a podněty nebudou smeteny se stolu. Úkolem školy je vytvořit pozitivní klima, především vyvážený a zároveň všemi stranami respektovaný vztah mezi učitelem, žákem a  rodičem. Zajistit, aby v ní žáci byli rádi, cítili se tu dobře, bezpečně a rodiče byli s úrovní školy spokojeni.

Co popřejete pomezské škole do dalšího školního roku?

Hlavně to, aby byl tento školní rok naprosto běžný, normální. Aby bylo vše, jak má být. Žáci ve školních lavicích, učitelé před tabulí a  rodiče na třídních schůzkách ve škole. Všichni jsme si vyzkoušeli, jak to probíhá, když to takto není, a nikdo z nás si to nechceme zopakovat. Ani učitelé, ani rodiče, a dokonce ani žáci.

Děkuji za rozhovor Mgr. Jiří Svoboda

zdroj : Pomezský zpravodaj